Za Krtečka může pouhá náhoda

Nejprve něco málo o autorovi
Autorem této oblíbené animované postavičky je kladenský rodák Zdeněk Miler. Zdeněk Miler se narodil v únoru 1921 v Kladně úředníkovi Aloisi Müllerovi a jeho ženě Emílii Černé. Již od mládí projevoval Zdeněk vztah k výtvarnému umění, když rád kreslil obrazy slavných malířů, jimiž dekoroval domov. Umění chtěl zasvětit celý svůj život a tuto kariéru odstartoval v roce 1939, kdy se dostal na vysněnou UMPRUM.

Ještě téhož roku ale došlo k zavření vysokých škol Němci, a posluchači těchto škol byli nuceni odejít do zaměstnání. Milerovi bylo nabídnuto pracovat ve filmových ateliérech ve Zlíně. Zdeněk tuto nabídku přijal a hned měl příležitost podílet se na svém prvním filmu Pošťácká pohádka podle literární předlohy Karla Čapka. Po ukončení války se Miler vrátil na studia do Prahy. V témže roce si také změnil příjmení z Müllera na Miler. Po ukončení studia zůstal Miler u ilustrátorské činnosti, podílel se na řadě kreslených filmů. Zažíval také mnoho úspěchů, asi největším úspěchem před stvořením Krtečka bylo vítězství v soutěži o logo Krátkého filmu Praha – Bratři v triku.
Jak Miler ke Krtečkovi přišel
Jeho výtvarnické schopnosti postavily Milera před další úkol – vytvořit naučnou pohádku pro děti o výrobě plátna. Miler na to vzpomíná takto: „Měl jsem namalovat výrobu plátna a jeho zpracování. Neuměl jsem si představit, že se děti budou s nadšením a zaujetím dívat na dospělé lidi u strojů, jak vyrábějí plátno. Poměrně brzy jsem věděl, že by figurka měla být ze světa zvířat. Hledal jsem takovou, kterou Walt Disney nemá ve svých filmech. Žádné zvířátko mě nenapadalo. A tak jsem několik měsíců chodil a vymýšlel. Začínal jsem být zoufalý. Jednou večer, opět bez nápadu, opouštěl jsem stmívající se les a na louce jsem o něco zakopl a upadl jsem. Otočím se a vidím, že jsem zakopl o krtinu. Nápad tu byl. Disney nemá krtka. Utíkal jsem domů, abych se podíval do Brehmova atlasu zvířat na krtka. Všechna zvířata tam byla tak krásná, ale krtek se mu nepovedl. Je to taková podivná myš bez uší, s dlouhým čumákem, a ještě nevidí. Přesto jsem se nenechal odradit a začal jsem kreslit a měnit krtka v pohádkovou figurku. Po několik měsíců jsem seděl denně osm hodin a neustále jsem vylepšoval svůj nápad. Napřed dostal krtek oči, protože figurka musí mít oči, aby žila. Asi tak po půl roce stál přede mnou krtek, který nebyl animačně složitý a dal se využít pro zamýšlený film.“

A co bylo dál?
Do roku 2002, kdy odešel na penzi, vytvořil společně s Ivanem Klímou a Hanou Doskočilovou celkem 49 příběhů o Krtkových dobrodružstvích. Během času Krtek vystřídal řadu zaměstnání – byl chemikem, fotografem, hodinářem, zahradníkem atd. Přibyli mu také noví kamarádi – orel, kachna, myška… Krtek se také ocitl v roce 1966 v seriálu ve vesmíru, v roce 2011 se ve vesmíru ocitl ve skutečnosti, když se stal coby plyšák součástí posádky raketoplánu Endeavour. Krtek během let také omládl, Miler mu zkrátil nos, odstranil ocásek a přimaloval vlásky. Co se týče mluvy, krtek mluvil jen v prvním filmu, v ostatních se zvukové stopy omezovaly jen na údiv a smích. Takto krtečka nadabovaly Milerovy dcery.
Zdeněk Miler zemřel na konci listopadu roku 2011 v úctyhodných devadesáti letech.